Zaměření předmětu:

Předmět slouží jako právní propedeutika pro vytváření právního rámce k předmětům, které se problematiky práva dotýkají a které student tohoto programu absolvuje v dalších fázích studia.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

V rámci výuky je cílem, aby student získal znalosti o právním systému v oblasti teorie práv, ústavního systému a veřejné správy, zvláště se zaměřením na bezpečnost včetně legislativy v oblasti krizového řízení.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Právo, právní norma, právní řád
2. Prameny práva
3. Ústava
4. Listina základních práv a svobod
5. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR
6. Územní členění státu
7. Výkonná moc
8. Zákonodárná moc
9. Soudní moc
10. Samospráva
11. Správa ozbrojených sil a ozbrojených sborů
12. Správní řízení

Zaměření předmětu:

Studenti budou po absolvování předmětu znát základní pojmy používané v oblasti analýzy rizik, základní metodologické principy z oblasti analýzy rizika a budou umět vysvětlit principy identifikace a kvantifikace rizika, hodnocení rizika a uplatnění vhodných nástrojů pro hodnocení rizika (například SWOT analýza, UMRA, aj.), predikci rizika, rozhodovací procesy a využití multikriteriální analýzy v procesu rizikové analýzy.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studenti umí obsáhleji popsat, analyzovat a na základní úrovni umí vysvětlit rizika, která mají závažný celospolečenský dopad (ekologické, průmyslové havárie, negativní dopady z antropogenní činnosti, teroristické útoky, denudační území, industriální území).

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Definice rizika, pojmy rizikové analýzy
2. Identifikace a kvantifikace rizika
3. Hodnocení a hodnotící nástroje rizikové analýzy
4. Predikce rizika
5. Rozhodování a rozhodovací procesy
6. Vícekriteriální rozhodování, multikriteriální analýza
7. Rizika ekologická
8. Rizika z antropogenní činnosti
9. Rizika teroristická
10. Rizika denudačního území
11. Rizika industriálního území
12. Průmyslové havárie

Zaměření předmětu:

Studenti budou znát teoretické základy kriminalistiky a vybrané metody kriminalistické techniky a kriminalistické taktiky.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studenti budou umět vyhledávat a zpracovávat výsledky kriminalistického zkoumání v dokazování a kriminalistické identifikaci objektu. Studenti budou umět identifikovat a analyzovat kriminalistická data a informace v následujících oblastech dle osnovy:

1. Historie vzniku a dějiny kriminalistiky
2. Kriminalistické stopy a systém kriminalistiky
3. Kriminalistické zkoumání a kriminalistická identifikace
4. Ohledání místa činu
5. Kriminalistická prohlídka
6. Výslech, konfrontace, prověrka výpovědi na místě
7. Kriminalistický experiment
8. Rekognice
9. Rekonstrukce
10. Kriminalistické verze
11. Krim. technické metody identifikace osoby
12. Krim. technické metody identifikace objektu

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je vysvětlit studentům přístupy, zájmy a institucionální nástroje České republiky při zajišťování vnitřní bezpečnosti státu.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Student bude znát hierarchickou strukturu státních orgánů a orgánů územní samosprávy zajišťujících bezpečnost České republiky. Bude umět vysvětlit jejich vzájemné vazby, funkce a kompetence v bezpečnostním systému České republiky.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Účel tvorby a naplňování koncepce bezpečnostního systému České republiky
2. Bezpečnostní strategie České republiky – bezpečnostní zájmy, bezpečnostní prostředí
3. Formy zajišťující plnění záměrů bezpečnostní strategie České republiky
4. Ústřední orgány státu v bezpečnostním systému České republiky
5. Ozbrojené síly České republiky
6. Ozbrojené bezpečnostní sbory
7. Záchranné sbory a záchranné a havarijní služby
8. Systém ochrany obyvatelstva v České republice
9. Instituce a orgány s územní působností – krajská, obecní a místní úroveň
10. Ostatní prvky bezpečnostního systému – obecní policie, soukromé bezpečnostní služby
11. Subjekty kritické infrastruktury, právnické osoby, podnikající fyzické osoby ve vztahu k bezpečnostnímu systému státu orgánům krizového řízení
12. Příprava bezpečnostního systému na možné nadcházející hrozby

Zaměření předmětu:

Studijní předmět Základy psychologie integruje na úrovni propedeutiky nejdůležitější poznatky tří nejvýznamnějších psychologických věd: obecné psychologie, vývojové psychologie a psychologie osobnosti. Kromě teoretických poznatků si studenti osvojí také poznatky psychologické metodologie s cílem jejich efektivní implementace do praktické odborné činnosti. Výsledky psychologické přípravy se promítnou v profilu absolventa a následně v efektivním průběhu profesní činnosti.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Po úspěšném absolvování studijního předmětu budou absolventi schopni:

• porozumět základním pojmům a kategoriím výše uvedených psychologických věd,
• analyzovat osobní i profesní problémy, objasňovat jejich psychologickou podstatu a navrhovat optimální řešení,
• ovládat vhodné psychologické metody a využívat je při řešení rutinních i výzkumných úkolů,
• zasvěceně konzultovat s experty.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Předmět, úkoly, struktura a význam psychologických věd.
2. Historický vývoj a hlavní směry moderní světové psychologie.
3. Fylogenetický vývoj psychiky.
4. Metodologie psychologie.
5. Kognitivní, konativní a motivační procesy.
6. Základní poznatky vývojové psychologie.
7. Vývojové determinanty.
8. Pojetí osobnosti, vlastnosti osobnosti.

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je naučit studenty základním pravidlům tvorby odborného textu. Předmět se zaměřuje na osvojení si zásad odborné práce při zpracování vybraného odborného tématu na základě vyhledání, selekce a utřídění zdrojů a využití získaných znalostí z dosavadního studia včetně dovednosti jejich samostatné aplikace při řešení konkrétního problému. Studentům budou předány zásady tvorby odborné práce, práce s literaturou a dalšími prameny a informačními zdroji. Předmět rozvíjí schopnosti studentů při výběru tématu, určení cílů, metod a postupů odborné práce. Prakticky si vyzkouší metody efektivního učení a práci s odborným textem.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do metodologie odborné práce;
2. Typologie a struktura odborných textů, charakteristika odborného textu;
3. Citační styly, forma citací a způsob citování;
4. Autorský zákon a publikační etika, plagiátorství;
5. Tvorba a zásady psaní odborných textů;
6. Stylistické, formální, gramatické a typografické zásady psaní odborných textů;
7. Práce s tématem a způsoby vyhledávání informací;
8. Elektronické informační zdroje – druhy, vyhledávání, rešeršní strategie;
9. Hodnocení zdrojů, informací a vědecké práce;
10. Kritická práce s textem, metody kritického myšlení;
11. Metodologie výzkumu – základy;
12. Kvalitativní a kvantitativní výzkum – základy.

Zaměření předmětu:

Studenti budou po absolvování předmětu znát teoretické a praktické základy činností v rozhodovacím procesu a procesu řízení rizik v různých hospodářských oblastech ovlivněných činností lidí a v přírodních podmínkách s vlivy antropogenní činnosti. Budou také umět vysvětlit a prakticky využít principy identifikací a kvantifikací rizika, hodnocení rizika a budou schopni na profesionální bázi uplatnit vhodné nástroje pro hodnocení rizika, přičemž základem budou metody RIPRAN, SWOT a UMRA z oblasti metod analyticky vyhodnotitelných a dále pak další prostředky pro hodnocení rizika (HAZOP, FMEA a další).

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Student zná, umí definovat a vysvětlit váhování rizika, lineární a nelineární metody hodnocení, rizikové inženýrství, rozhodovací metody – rozhodovací stromy, histogramy - a umí s nimi pracovat při uplatnění základních pojmů rizik a rizikové analýzy a přístupu k riziku, přičemž porozuměl identifikaci a kvantifikaci rizika.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do předmětu, informace k zadání seminární práce, pravidla práce a termíny, výběr témat seminární práce a způsob jejího zpracování, šablona pro práci, kontaktní informace.
2. Základní pojmy, názvosloví (opakování z prerekvizity) a základní orientace v problematice hodnocení situací pomocí metod analýzy rizika, technická a ekonomická rizika, váhování rizika, lineární a nelineární metody hodnocení, SWOT analýza jako metoda pro vypracování seminární práce.
3. SWOT analýza jako metoda pro vypracování seminární práce (zásady) – pokračování, metoda UMRA jako metoda pro vypracování seminární práce (zásady), metoda RIPRAN.
4. Portfolio rizik. Příčiny vzniku a působení rizik. Čas a prostor. Identifikace nebezpečí, kvalifikace nebezpečí, kvantifikace rizika.
5. Definice vstupních údajů potřebných pro hodnocení metodami analýzy rizika, vyhodnocení dat, jev a událost; nebezpečí a scénář nebezpečí, újma a škoda, historie, metody, váhování a kritéria metod analýzy rizika.
6. Definice a modelování rizik podle specifického prostředí a odlišností hospodářského odvětví nebo přírodních podmínek. Druhy rizik a analýza rizika. Bezpečnostní rizika, sociální a demografická rizika.
7. Cíle rizikového inženýrství a dobrá inženýrská praxe - projekt, objekt, proces; segmenty projektu, zdroje nebezpečí. Závislost mezi jevy a událostmi.
8. Metody ovládání rizik podniku, ochrana proti zvyšování přírodního rizika z pohledu státní správy, metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství.
9. Další expertní metody, rozhodovací metody, rozhodovací stromy, histogramy.
10. Aplikace proaktivního, strategického a systémového přístupu ve prospěch bezpečí a rozvoje. Aplikace v analýze a managementu rizika. Plánování územní, nouzové a krizové. Rozhodování v technickoekonomické praxi, praktické užití. Využití expertů, expertní a znalecká činnost.
11. Vady, škody a vyjádření časově nezávislé velikosti škody (praktické ukázky). Alokace rizika projektů, systému výstavby, rizika těchto procesů. Záruční doba objektů a činností ve vazbě na riziko, hodnocení technického stavu na principech rizikové analýzy.
12. Určení pravděpodobnosti (nebo četnosti) výskytu jmenovaných rizik u jednotlivých procesů a kvantifikace následků, pojistitelná a nepojistitelná rizika.

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je umět vymezit a popsat systém subjektů podílejících se na zajištění bezpečnosti obcí a regionů, včetně právních institutů jejich součinnosti a spolupráce. Dále umět definovat a podrobně popsat právní základy, postavení, působnost, organizaci, řízení a teritoriální působnost Policie ČR a obecní policie.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Student dokáže vyjmenovat, vyložit, komparovat a aplikovat základní oprávnění a povinnosti policisty a strážníka obecní policie s predikcí možných výkladových a aplikačních komplikací. Následně na základě odborných znalostí bude student schopen se samostatně a odpovědně rozhodovat při řešení strukturovaných a nestrukturovaných problémů bezpečnostní praxe a získá způsobilost analyzovat, zdůvodnit, zhodnotit (právně, eticky a takticky) postup strážníků a policistů při úkonu zasahujícího do lidských práv a svobod.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do předmětu BOR
2. Subjekty zajišťující bezpečnost obcí a regionů
3. Postavení, zřízení a věcná působnost PČR a OP v oblasti bezpečnosti
4. Teritoriální působnost PČR a OP
5. Řízení a organizace PČR a OP
6. Personální substrát PČR a OP
7. Spolupráce a součinnost PČR, OP a ostatních subjektů v oblasti bezpečnosti
8. Základní povinnosti policisty a strážníka (zdvořilost, poučování a mlčenlivost)
9. Základní povinnosti policisty a strážníka (iniciativa, přiměřenost, prokazování příslušnosti a poskytnutí pomoci)
10. Oprávnění policisty a strážníka k použití donucovacích prostředků (DP)
11. Oprávnění policisty a strážníka k použití zbraně

Zaměření předmětu:

Předmět je zaměřen na vývoj informačních systémů veřejné správy včetně systému eGovernment. Předmět rozvíjí vstupní znalosti a dovednosti studentů v oblasti práce s daty a informacemi při využívání IS zaměřených na aplikace ve VS včetně otázek kybernetické bezpečnosti.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studenti získají znalosti a dovednosti s cílem definovat informační potřeby a poskytovat uživatelské podněty při zavádění a realizaci IS VS včetně aspektů týkajících se kybernetické bezpečnosti. Studenti budou motivování k dalšímu učení. Získají:

• schopnost orientace ve vývoji informačních systémů;
• přehled o systémech eGovernment a jejich využití v praxi;
• informace o kybernetické bezpečnosti, a to jak z pohledu legislativy, tak praxe;
• dovednost uplatnit osvojené poznatky nejen ve veřejné správě, ale také v soukromém sektoru;

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do eGovernmentu – vymezení pojmu, základní nástroje
2. Informační systém datových schránek
3. Základní registry
4. Czech POINT, Portál veřejné správy a další projekty eGovernmentu v ČR
5. Elektronická identifikace a elektronický podpis
6. Informační systémy z pohledu územní samosprávy
7. Úvod do kybernetické bezpečnosti – informační systémy jako součást kritické infrastruktury
8. Základy informační bezpečnosti a její pravidla, ochrana soukromí na internetu
9. Zákon o kybernetické bezpečnosti
10. Typy útoků proti IS a možná ochrana proti nim, bezpečnostní týmy CSIRT/CERT
11. Doménová jména a bezpečnost systému doménových jmen
12. Digitální agenda pro Evropu a otázky informační společnosti a eGovernmentu
13. Evropská unie a informační bezpečnost: strategické dokumenty, agentura ENISA

Zaměření předmětu:

Absolventi na základě osvojení klíčových pojmů sociální vědy, teorií mezinárodních vztahů a obecné bezpečnostní problematiky budou znát patřičnou šíři disciplíny bezpečnostních studií a na jednotlivých analytických hladinách mezinárodního systému budou umět identifikovat fenomény/procesy, které jsou rozhodující pro zajištění bezpečnosti aktéra mezinárodních vztahů.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Dále absolventi budou umět vysvětlit: 1) jak si státy v rámci mezinárodního systému zajišťují vlastní bezpečnost a 2) jak mezinárodní společenství skrze mezinárodní instituce dokáže konzervovat povahu mezinárodního řádu a předcházet a řešit vnitrostátní i mezinárodní konflikty.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Objektivita v sociální vědě, vědecká vs laická logika, interpretace sociální reality, dilemata sociální vědy;
2. Teorie mezinárodních vztahů, funkce teorie v mezinárodních vztazích, hlavní směry vývoje teoretické reflexe mezinárodních vztahů;
3. Realismus/neorealismus, idealismus/neoliberalismus, konstruktivismus/kritická teorie, klíčové debaty v mezinárodních vztazích;
4. Bezpečnostní studia – základní pojmy oboru, hierarchie bezpečnosti, bezpečnostní sektory;
5. Předmět zájmu bezpečnostních studií disciplíny – vývoj a rozšiřování/prohlubování bezpečnostního pole, klasifikace nejdůležitějších směrů soudobých bezpečnostních studií;
6. Způsoby zajištění bezpečnosti státu v anarchickém prostředí mezinárodního systému;
7. Konflikt v mezinárodní politice – klasifikace, složky a průběh;
8. Druhy násilí, pozitivní a negativní mír;
9. Řešení konfliktů – eskalační a deeskalační model;
10. Mezinárodní společenství a násilí, mezinárodní instituce a stabilita mezinárodního řádu;
11. OSN a kolektivní management konfliktů, role NATO a EU v prevenci a řešení konfliktů;
12. Závěrečné shrnutí mezinárodní bezpečnostní problematiky, diskuse.

Zaměření předmětu:

Cíl předmětu je zaměřen na prokázání znalostí: 1) umět na příkladech vysvětlit a kriticky analyzovat vybrané praktické otázky veřejné správy v ČR (zejména základní pojmy, legislativu, struktury, organizaci, cíle, řízení, rozhodování, hospodaření ve veřejné správě), a to i ve vazbě na EU, 2) porozumět procesům a činnostem veřejné správy ve vazbě na odpovědnost zaměstnanců za vykonávané činnosti, za hospodaření, za vnitřní kontrolní systém (včetně příkladů hodnocení efektivnosti), 3) naučit se implementovat a zdůvodnit vybrané postupy, nástroje a techniky využitelné v praxi.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studenti na základě odborných znalostí budou schopni navrhovat a zdůvodňovat použití vybraných nástrojů včetně jejich praktického použití, jako je jednoduchý projekt (včetně cílů, termínů a rozpočtu), nástroje k definování cílů, vhodné analýzy (SWOT, analýza cílových skupin, analýza rizik), vše v rámci kontextu profesně zaměřeného studia Bezpečnostního managementu.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Pojem a charakteristika veřejné správy, subjekty veřejné správy
2. Správní věda, veřejné politiky, relevantní legislativa
3. Reformy a modernizace veřejné správy v ČR a EU
4. Organizace veřejné správy - státní správa, samospráva (obce, kraje), přenesený výkon státní správy, řízení veřejné správy
5. Zaměstnanci ve veřejné správě (jejich role, vedoucí zaměstnanci), problematika korupce a etiky
6. Úkoly a cíle veřejné správy (management veřejné správy) - pojetí, obsah a systematika úkolů veřejné správy, transformace úkolů veřejné správy do organizačních struktur, plánování úkolů veřejné správy, problémy plynoucí z nárůstu úkolů
7. Rozhodování a analýza (SWOT, rizik, cílových skupin atd.) ve veřejné správě (obecně, případové studie)
8. Hospodaření ve veřejné správě, správa majetku, dotační management, zásady zdravého finančního řízení samospráv
9. Veřejné služby, veřejné projekty (projektové řízení) a veřejné zakázky
10. Kontrola a hodnocení veřejné správy - obecně, jednotlivá kritéria (efektivnost, hospodárnost, účelnost)
11. Efektivnost a dostupnost veřejné správy – praktické problémy měření efektivnosti
12. Problematika EU, mezinárodní a nadnárodní organizace a veřejná správa

Zaměření předmětu:

Záměrem předmětu je poskytnout vědomosti a další jiné kompetence pro oborové specializované nižší a střední manažerské pozice v oblasti krizového řízení.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Absolvent po získání teoretických znalostí zná a vysvětluje právní normy z oblasti krizového řízení (krizové zákony), umí definovat odbornou terminologii, obecné zásady, principy a činnosti orgánů krizového řízení. Umí popsat činnost integrovaného záchranného systému, jeho subjekty a jejich role. Zná a umí vysvětlit potřebné prvky pro materiální, technické a personální řešení mimořádných událostí a krizových situací, pro zabezpečení ochrany obyvatelstva a majetku.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Odborná terminologie krizového řízení.
2. Aktuální právní normy, předpisy, standardy a zkušenostní zdroje upravující činnosti krizového řízení, hospodářských opatření, civilní nouzové připravenosti.
3. Metody a systém krizového řízení.
4. Typy hrozeb.
5. Principy a činnosti orgánů krizového řízení.
6. Integrovaný záchranný systém, jeho subjekty, jejich role.
7. Hospodářská opatření pro krizové stavy.
8. Role veřejné správy, neziskových a nestátních organizací, právnických a fyzických osob.
9. Forma, obsah a tvorba krizových a havarijních plánů; organizační, řídící a plánovací nástroje.
10. Krizová připravenost a její revize (audit).
11. Zvládnutí krizové situace a strategie obnovy systému nebo subjektu (plány obnovy). Krizové řízení – specifika a srovnání Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je připravit studenty na aplikaci základních poznatků managementu v orgánech a institucích zajišťujících vnitřní bezpečnost ČR.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Po absolvování předmětu budou studenti znát základní principy a zásady managementu, porozumí významu manažerských funkcí a rolí, budou znát základní metody pro řešení manažerských problémů (metody a nástroje strategického managementu, rozhodování, projektového řízení, managementu kvality).

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do managementu, základní pojmy.
2. Vývoj a hlavní rozvojové směry managementu.
3. Management organizace. Manažerské funkce. Manažerské role.
4. Strategický management. Metody a nástroje. Přednáška garanta společně s odborníkem z praxe.
5. Organizování. Procesní řízení.
6. Rozhodování. Vybrané metody řešení problémů.
7. Řízení lidí.
8. Personální politika organizace.
9. Projektový management.
10. Metody a techniky managementu kvality. Přednáška garanta společně s odborníkem z praxe.
11. Time management. Manažerská komunikace.
12. Etika a kultura práce manažera. Společenská odpovědnost organizace.

Zaměření předmětu:

Absolventi kurzu umí: 1) kriticky analyzovat otázky bezpečnostní problematiky v kontextu současného mezinárodně-politického dění, a to jak na úrovni mezinárodního systému, tak i na úrovni státu; 2) rozeznávat a odlišovat jednotlivé typy hrozeb, chápat procesy, v nichž tyto hrozby vznikají; 3) vyhodnocovat a rozlišovat důležitost bezpečnostních hrozeb s ohledem na bezpečnostní prostředí České republiky.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Absolventi tak na základě nabytých odborných znalostí budou schopni navrhovat a zdůvodňovat celou škálu bezpečnostních opatření a jejich funkčních variant k zvládání bezpečnostních hrozeb v rámci mezinárodního systému i teritoriálního státu.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Základní bezpečnostní pojmy – hrozba vs riziko, referenční objekt, chráněný zájem, negativní vs pozitivní bezpečnost;
2. Hierarchie bezpečnostních zájmů, teorie sekuritizace, bezpečnostní sektory;
3. Přírodně sociální problematika bezpečnostních hrozeb – energeticko-surovinová a environmentální bezpečnost;
4. Antroposociální problematika bezpečnostních hrozeb – populační problém, migrační problém;
5. Intersociální problematika bezpečnostních hrozeb - státní a nestátní původci hrozeb, mezinárodně-bezpečnostní prostředí po konci studené války do současnosti, velmocenská politika a mezinárodní řád;
6. Zbraně hromadného ničení a jejich proliferace, teorie jaderného odstrašení;
7. Kybernetická bezpečnost a síťová (hybridní) válka;
8. Problematika selhávajících a zhroucených států;
9. Násilní nestátní aktéři, privatizace bezpečnosti;
10. Ideologie jako bezpečnostní hrozba – od nacionalismu 19. století až k radikálnímu saláfismu 21. století; terorismus vs státní teror;
11. Teroristé z al-Káidy vs state makeři z Daeše;
12. Závěrečné shrnutí problematiky globálních bezpečnostních hrozeb.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studenti budou po absolvování předmětu znát základní termíny, které slouží pro analýzu stavu, rozsahu, struktury a vývoje kriminality, a dokáží vyjmenovat a charakterizovat nejvýznamnější kriminologické teorie zabývající se příčinami kriminálního chování. Budou schopni samostatně vyhledat a využít různé typy dat o kriminalitě, přičemž k příslušným zdrojům informací zaujmou náležitě kritický postoj a posoudí jejich specifika i vzájemné rozdíly (zejména s ohledem na mediální zpravodajství o kriminalitě, kriminální statistiky a kriminologické výzkumy). V souvislosti s probíranými kriminologickými teoriemi budou schopni uvažovat o jejich silných i slabých stránkách, a to v přímé vazbě na praktické využití těchto konceptů v rámci moderní kriminální politiky.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Pojem, předmět a charakteristika kriminologie jako oboru
2. Kriminalita registrovaná a kriminalita latentní
3. Rozsah, intenzita, struktura a vývoj kriminality
4. Kriminální statistiky
5. Viktimologické a self-reportové studie jako zdroj informací o kriminalitě
6. Média a kriminální zpravodajství
7. Příčiny kriminality a základní přístupy k jejich zkoumání
8. Klasická a neoklasická kriminologická škola
9. Biologicky orientovaná pozitivistická kriminologie
10. Psychologicky orientovaná pozitivistická kriminologie
11. Sociologicky orientovaná pozitivistická kriminologie
12. Multifaktorové teorie a nové přístupy v kriminologii

Zaměření předmětu:

Cílem je získat znalosti o problematice ochrany osob a majetku technickými a organizačními prostředky, a to v pracovním procesu i volném čase, a především při výskytu závažných nouzových situací.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Pochopení problematiky ochrany osob a majetku; poznání předpisové základny, bezpečnostní dokumentace; ochrany před látkami CBRNE a při pohromách, které mohou nabývat kritických rozměrů a jsou možné v ČR.

Poznání zásad pro ochranu osob, majetku, organizací, státu a EU.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Základní pojmy. Soubor poznatků pro ochranu osob a majetku.
2. Komplexní systém řízení bezpečnosti a jeho propojení s ochranou osob a majetku.
3. BOZP.
4. Vybrané objekty a zařízení a principy jejich ochrany.
5. Technologie pro fyzickou bezpečnost, zabezpečovací systémy a hodnocení úrovně zabezpečení objektů.
6. Vybrané aspekty ochrany nehmotného majetku.
7. Přehledy právních norem řešících ochranu obyvatelstva při vzniku mimořádných událostí.
8. Koncepce ochrany obyvatelstva, varování a vyrozumění, ukrytí, evakuace, nouzové přežití obyvatelstva.
9. Způsob a rozsah individuální ochrany v ČR, improvizovaná a typizovaná ochrana.
10. Integrovaný záchranný systém. Právní postavení, povinnosti a oprávnění.
11. Evakuace obyvatelstva, předcházení vzniku paniky.
12. Ochrana proti terorismu.
13. Ochrana obyvatelstva před technologickými haváriemi. Ochrana proti úniku nebezpečných jedovatých a radioaktivních látek.
14. Systémy komunikace a výstrahy. Humanitární pomoc.

Zaměření předmětu:

Zaměření předmětu je rozšířením znalostí základů managementu a jejich aplikace v organizaci s cílem hlubšího pochopení složitosti, struktur, vazeb a procesů probíhajících v prostředí těchto organizací. Hlavním přínosem bude systémový pohled na strategii řízení lidského kapitálu, důraz bude kladen na osvojení si základních dovedností v procesech vedení lidí (tzv. soft skills).

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Absolvováním předmětu si studenti osvojí dovednost manažerského myšlení potřebného pro praktickou aplikaci poznatků v oblasti ovlivňování lidí, motivování a komunikace. Po absolvování předmětu by studenti měli znát základní nástroje a techniky úspěšného vedení lidí a řízení lidských zdrojů. Cílem je vybavit studenty relevantními technikami vedení lidí (soft skills) tak, aby je dokázali aplikovat v praxi a byli schopni dalšího sebevzdělávání a byli připraveni na další rozvoj manažerských dovedností. Semináře jsou postaveny na procvičování modelových situací, práci v týmech.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Strategie řízení lidského kapitálu v organizaci.
2. Personální řízení a jeho úloha v organizaci. Personální administrativa.
3. Systemizace a popis pracovních míst.
4. Péče o pracovníky, pracovní podmínky. Vzdělávání pracovníků a rozvoj kvalifikace.
5. Získávání, výběr a přijímání pracovníků. Adaptace pracovníků. Případová studie (počítačová učebna).
6. Motivování pracovníků. Metody a nástroje pracovní motivace.
7. Řízení výkonu. Metody hodnocení pracovníků.
8. Základní techniky aplikované v řízení a vedení lidí.
9. Vedení a komunikování.
10. Systém komunikace v organizaci. Pracovní porady. Přednáška garanta předmětu společně s představitelem managementu z MHMP.
11. Mentorování. Případová studie. Přednáška garanta předmětu společně s představitelem managementu z MHMP.
12. Koučování. Případová studie. Přednáška garanta předmětu společně s představitelem managementu z MHMP.
13. Personální informační systémy a personální dokumentace. Personální audit.

Zaměření předmětu:

Cílem přednášek je seznámit studenty s principy a zásadami prevence kriminality, která je dnes všeobecně chápána jako jeden ze základních pilířů moderní kriminální politiky. Představeny budou jednotlivé typy preventivních opatření, a to s důrazem na informace o jejich reálné účinnosti vyplývající z evaluačních kriminologických studií. Pozornost bude věnována systému prevence v České republice i v zahraničí, stejně jako jednotlivým státním i nestátním subjektům, které se do tohoto systému zapojují. Na konkrétních příkladech budou popsány zásady přípravy i realizace preventivních projektů na místní, krajské, celostátní i mezinárodní úrovni.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Student rozumí zásadám a principům preventivního přístupu ke kontrole kriminality a dokáže je adekvátně uplatnit při přípravě konkrétního preventivního projektu na místní či krajské úrovni.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Prevence jako součást systému kontroly kriminality
2. Preventivní aspekty trestní politiky
3. Klasifikace prevence podle obsahu preventivních aktivit a podle jejích adresátů
4. Zásady sociální a vývojové prevence kriminality, typy programů sociální prevence
5. Situační prevence a její uplatnění
6. Viktimologická prevence
7. Primární prevence kriminality a její evaluace
8. Sekundární a terciární prevence kriminality
9. Systémy prevence kriminality v ČR a v zahraničí
10. Příprava a realizace preventivních projektů

Zaměření předmětu:

Studenti si osvojí pokročilé zásady a metody odborné práce, práci s tématem a zejména se zaměří na výběr metod výzkumné části své kvalifikační práce. Studenti zvládnou koncipovat a samostatně napsat odborný text ve formě zadání bakalářské práce, dále budou umět relevantně využívat odborné zdroje s ohledem na téma práce a pracovat s adekvátními výzkumnými metodami a nástroji řešícími odborný problém tématu budoucí bakalářské práce. Budou schopni rozlišit výhody kvalitativního a kvantitativního způsobu výzkumu, budou znát základní nástroje těchto výzkumů a budou schopni je vhodně použít. Studenti se naučí kriticky pohlížet na svůj odborný text, budou konzultovat postup vzniku zadání bakalářské práce a získají tak kompetenci vést dialog na specifické odborné téma. Zpracováním zadání bakalářské práce se studenti dobře připraví na vlastní psaní bakalářské práce a na obhajobu své bakalářské práce před odbornou komisí.

Student bude po absolvování předmětu schopen: - definovat a konkretizovat téma práce; - vyhledat a zhodnotit relevantní zdroje k tématu; - zvolit a umět použít vhodnou metodologii zpracování empirické části práce; - koncipovat zadání bakalářské práce podle zadané šablony.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do odborného obsahu práce I.
2. Úvod do odborného obsahu práce II.
3. Vybrané výzkumné metody a techniky vhodné pro zpracování bakalářské práce. Etika výzkumu.
4. Typy výzkumů - kvalitativní a kvantitativní přístup, metody získávání dat a údajů: výhody a nevýhody jednotlivých postupů.
5. Stanovení výzkumného problému, výzkumných otázek, hypotéz a designu výzkumu.
6. Sběr dat, volba výzkumného nástroje, určení výzkumného vzorku.
7. Proměnné, operacionalizace, hypotézy.
8. Logika kvantitativního výzkumu, nároky kladené na výzkumné nástroje, tvorba dotazníku.
9. Kvalitativní výzkum – specifika rozhovorů, zaznamenávání dat, kódování.
10. Interpretace a zpracování výsledných dat.
11. Obsahová strukturalizace a hierarchizace textu a hlavních částí bakalářské práce, formální a obsahová podoba bakalářské práce, charakteristika jednotlivých základních částí bakalářské práce.
12. Time management, efektivní časový plán postupu prací při zpracovávání bakalářské práce, prezentace bakalářské práce, příprava na diskusi a rozpravu v rámci obhajoby bakalářské práce.

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu Odborná praxe I – III je umožnit studentům uplatnit a aplikovat získané teoretické znalosti ze studia k rozšíření praktických dovedností v konkrétních výběrových oblastech, tj. dle profesního zaměření sjednané organizace či firmy, které jsou potřebné k řízení a zajišťování bezpečnosti prostředí, hodnocení rizik, ochrany osob a majetku, zpracování a vedení bezpečnostní dokumentace a plánů. Předmět Odborná praxe probíhá ve 4., 5. a 6. semestru studia, čtyři týdny v každém semestru, délka praxe za celé studium je tedy 12 týdnů.

Student může praxi splnit třemi způsoby:

Student na konci každého semestru vypracuje Zprávu o realizaci odborné praxe, jejíž součástí bude vlastní zhodnocení působení v organizaci a také přehled projektů a úkolů, na kterých student spolupracoval.

Zaměření předmětu:

Cílem výuky je objasnit problematiku implementace legislativních norem a dalších standardů hospodářských opatření pro krizové stavy a civilního nouzového plánování v rámci ČR tak, aby studenti uměli vysvětlit působnost orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob v rámci právního systému ČR, vyhledávat a zpracovávat relevantní data a informace pro řešení hospodářských opatření pro krizové stavy.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studenti budou znát a umět vysvětlit strukturu potřebných prvků pro materiální, technické a personální řešení mimořádných událostí a pro zabezpečení ochrany obyvatelstva a majetku. Dílčím cílem je seznámit studenty s úlohou a významem hospodářských opatření při zabezpečování nezbytných a mobilizačních dodávek formou výrobků, prací a služeb, bez nichž nelze zajistit překonání krizových stavů. Studenti umí samostatně analyzovat problémy, identifikovat dostupné alternativy řešení bezpečnosti prostředí a realizovat plány zvolených variant při dodržení stávajícího právního rámce. Studenti získají základní vědomosti v následujících oblastech:

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do problematiky HOPKS, legislativní základy, HOPKS jako nedílná součást bezpečnostního systému České republiky (pojmy, místo a úloha HOPKS).
2. Poslání, struktura, tvorba a využití státních hmotných rezerv.
3. Systém nouzového hospodářství.
4. Systém hospodářské mobilizace a regulačních opatření.
5. Použití státních hmotných rezerv.
6. Systém plánování a vyžadování věcných zdrojů pro řešení krizové situace a jejich informační podpora.
7. Výstavba a údržba nezbytné infrastruktury.
8. Fungování a nástroje realizace systému HOPKS na úrovni samosprávy - kraj.
9. Fungování a nástroje realizace systému HOPKS na úrovni samosprávy - ORP.
10. Základní charakteristika věcných zdrojů k řešení krizových situací.
11. Systém plánování potřebných zdrojů pro řešení krizové situace.
12. Systém vyžadování věcných zdrojů za krizové situace.

Zaměření předmětu:

Cílem výuky předmětu je, aby student znal základní fyzikální principy technologií specializovaných pro preventivní ochranu objektů kritické infrastruktury před úmyslnými antropogenními činy. To znamená technické systémy pro bezpečnostní prohlídku osob, zavazadel a zásilek zaměřených na detekci výbušnin, střelných i chladných zbraní a též nebezpečných chemických, biologických a radioaktivních látek.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Student dovede navrhnout a zdůvodnit vhodné kombinace detekční techniky pro různé typy bezpečnostních prohlídek a pro různé druhy a stupně ohrožení. Bude umět identifikovat a řešit slabá místa prohlídek s ohledem na kapacitní, ekonomické, právní a etické otázky. Díky znalostem většiny detekčních a analyzačních metod bude i způsobilý chápat většinu problémů vnitřní bezpečnosti z hlediska technologické ochrany před úmyslnými antropogenními činy.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Úvod do problematiky, elmg spektrum, stopové částice.
2. Detekce kovů.
3. Rentgenové metody, dvojí energie, zpětný rozptyl, počítačová tomografie, difrakce.
4. Rentgenové metody - praktické zaměstnání v Laboratoři bezpečnostních technologií.
5. Neutronové metody.
6. Magnetická a kvadrupólová rezonance.
7. Milimetrové a terahertzové vlny.
8. Detekce stopových částic.
9. Bezpečnostní prohlídky osob, zavazadel, zásilek. Kombinace detekčních metod.
10. Výcvik operátorů rentgenových systémů. Profilace osob. Zajištění nebezpečných položek.
11. Exkurze (pracoviště bezpečnostních prohlídek; výrobce).
12. Optické metody detekce. Detekce z odstupu.

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu je získání znalostí pro aplikaci základního kategoriálního aparátu a stěžejních právních institutů trestního práva a správního trestání. V rámci výuky student získá znalosti o právním systému v oblasti trestního práva a správního trestání. Student bude dále s tvůrčím využitím odborných znalostí umět aplikovat právní rámec při řešení konkrétních činností - zpracování dokumentů a podání návrhů státním orgánům činným v trestním nebo přestupkovém řízení.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Výsledky učení umožní získání požadovaných kompetencí pro výkonné bezpečnostně právní, nižší a střední manažerské pozice v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Pojem trestního práva, trestný čin
2. Zavinění, nutná obrana, krajní nouze
3. Zánik trestnosti
4. Tresty
5. Přípravné řízení trestní
6. Řízení před soudem, mimořádné opravné prostředky
7. Milost, amnestie
8. Trestní odpovědnost právnických osob a mládeže
9. Správní trestání, vztah trestního práva a správního trestání
10. Vybrané přestupky, sankce
11. Řízení o přestupcích
12. Škoda a její náhrada v trestním řízení a správním trestání

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu Odborná praxe I – III je umožnit studentům uplatnit a aplikovat získané teoretické znalosti ze studia k rozšíření praktických dovedností v konkrétních výběrových oblastech, tj. dle profesního zaměření sjednané organizace či firmy, které jsou potřebné k řízení a zajišťování bezpečnosti prostředí, hodnocení rizik, ochrany osob a majetku, zpracování a vedení bezpečnostní dokumentace a plánů. Předmět Odborná praxe probíhá ve 4., 5. a 6. semestru studia, čtyři týdny v každém semestru, délka praxe za celé studium je tedy 12 týdnů.

Student může praxi splnit třemi způsoby:

Student na konci každého semestru vypracuje Zprávu o realizaci odborné praxe, jejíž součástí bude vlastní zhodnocení působení v organizaci a také přehled projektů a úkolů, na kterých student spolupracoval.

Zaměření předmětu:

Předmět se zaměřuje na získání teoretických znalostí a praktických dovedností z činnosti státní správy v případě nevojenských i vojenských ohrožení vnitřní bezpečnosti státu.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Po absolvování předmětu student bude znát zásady, právní úpravu a organizaci veřejného pořádku a roli státu při zajištění vnitřní bezpečnosti. Student zná zásady a cíle činnosti aktuálního organizačního a funkčního pojetí veřejné správy v České republice v oblasti vnitřního pořádku; důraz je položen zejména na roli ozbrojených složek státu na ústřední a regionální úrovni. Dále student získá aplikační dovednosti v oblasti specifik organizace a činností státní správy za mimořádných situací (za mimořádných událostí, za krizových situací).

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Ústavní základy veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti
2. Systém a cíle vnitřní bezpečnosti státu
3. Správní právo jako nástroj k zajištění činnosti veřejné správy
4. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek ve státní správě a samosprávě
5. Role ozbrojených sborů při naplnění veřejného pořádku
6. Veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost
7. Role samosprávy při zajištění místních záležitostí veřejného pořádku
8. Organizovaný zločin, radikalismus, extrémismus, terorismus
9. Role prevence kriminality při zajištění vnitřního pořádku
10. Azylová a migrační politika státu při zajištění vnitřní bezpečnosti
11. Bezpečnost osob a majetku při krizových situacích
12. Ochrana „měkkých cílů“ a míst velké koncentrace osob

Zaměření předmětu:

Cílem výuky předmětu je znát principy činnosti a možnosti použití technických prostředků ochrany objektů, především mechanických zábranných systémů, elektrických zabezpečovacích systémů, elektrické požární signalizace, kamerových systémů, integrované ochrany zboží a ochrany automobilů. Cílem je, aby student uměl analyzovat rizika pro daný objekt a uměl pro něj navrhnout mechanický zabezpečovací systém a elektrický zabezpečovací systém a zpracovat pro něj dokumentaci.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Student bude umět řešit bezpečnostní problémy spjaté s využíváním technických prostředků ochrany objektů v soukromém a veřejném sektoru.

Hlavní témata – obsah předmětu:

1. Teorie ochrany objektů, základní druhy ochrany.
2. Mechanické zábranné systémy obvodové a plášťové ochrany. Prvky vstupních otvorových výplní.
3. Cylindrické vložky, doplňkové prvky, mechanická předmětová ochrana a přeprava cenností.
4. Prvky elektrické zabezpečovací signalizace prostorové ochrany.
5. Prvky elektrické zabezpečovací signalizace obvodové ochrany.
6. Prvky elektrické zabezpečovací signalizace plášťové a předmětové ochrany. Ústředny.
7. Elektrická požární signalizace.
8. Kamerové systémy.
9. Systémy kontroly vstupů.
10. Integrovaná ochrana zboží.
11. Ochrana automobilů.

Předmět navazuje na kurz Metodologie odborné práce. Cílem je individuálně vést studenty, seznámit je se závaznou metodikou pro psaní kvalifikačních prací, obsahovými a formálními požadavky kladenými na zpracování konkrétní práce a poskytnout jim informace usnadňující zpracování bakalářské práce na požadované odborné úrovni a připravit je na její úspěšnou obhajobu.

Zaměření předmětu:

Náplní předmětu je příprava bakalářské práce pod vedením vedoucího práce.

Výstupy předmětu – výstupy učení:

Studující má za povinnost během přípravy práce konzultovat se školitelem práce pomocí osobních konzultací anebo e-mailem minimálně v těchto etapách (splnění konzultací je podmínkou udělení zápočtu v příslušných předmětech, jejichž náplní je příprava BP):

Zaměření předmětu:

Cílem předmětu Odborná praxe I – III je umožnit studentům uplatnit a aplikovat získané teoretické znalosti ze studia k rozšíření praktických dovedností v konkrétních výběrových oblastech, tj. dle profesního zaměření sjednané organizace či firmy, které jsou potřebné k řízení a zajišťování bezpečnosti prostředí, hodnocení rizik, ochrany osob a majetku, zpracování a vedení bezpečnostní dokumentace a plánů. Předmět Odborná praxe probíhá ve 4., 5. a 6. semestru studia, čtyři týdny v každém semestru, délka praxe za celé studium je tedy 12 týdnů.

Student může praxi splnit třemi způsoby:

Student na konci každého semestru vypracuje Zprávu o realizaci odborné praxe, jejíž součástí bude vlastní zhodnocení působení v organizaci a také přehled projektů a úkolů, na kterých student spolupracoval.